Kontinentalita - badatelská výuka v osmé třídě

V rámci zpestření hodin zeměpisu si žáci osmé třídy vyzkoušeli v laboratorních podmínkách simulovat vliv oceánu na teplotní změny na pevnině. Nejprve v týmech stanovovali hypotézu, jak by měl pokus dle jejich mínění dopadnout a poté tyto odhady šetřením potvrzovali či vyvraceli. Ve skupinové práci modelovali z písku ostrov, který prošel zahřívacím procesem. S pomocí bezdotykových teplotních čidel měřili  a zaznamenávali teplotní změny "na pobřeží" a "ve vnitrozemí".  Dalším měřením byla ověřována rychlost chladnutí odlišných materiálů. Závěrem stanovené zákonitosti žáci ověřovali v tematických mapách s atlasem. Díky podobným aktivitám dochází k lepšímu pochopení přírodních procesů a získané badatelské dovednosti lze využít v dalším vzdělávání napříč předměty.

A jak to viděli žáci?

V minulé hodině zeměpisu jsme prováděli pokus, na který jsme si připravili umělohmotný tác, vodu z kohoutku, písek z pískoviště, teploměr a lampu. Rozdělili jsme se na skupinky po třech. 

Pokus probíhal takto: na tác jsme nalili vodu, doprostřed jsme nasypali hromádku písku a změřili jsme teplotu vody i písku. Potom jsme nad hromádku písku umístili lampu s 60W žárovkou a zapnuli ji na 15 min. Žárovka samozřejmě zahřívala tác (víme, že se elektrická energie mění v teplo) a po 15 minutách jsme provedli nové měření teploty. Teplota písku vzrostla téměř o dvojnásobek a teplota vody přibližně i 0,5 stupňů Celsia. 

Jak bychom se na tento pokus mohli podívat z různých pohledů? Co nám může naznačovat? Jako první nás jistě napadne, že “naše” zahřívání v malém měřítku můžeme chápat i jako působení teploty na určité části planety. Kde se nejen ohřívá pevné skupenství, ale i kapalné. Převedeno - nejen pevnina s různými výškovými rozdíly, ale i oceány a moře.

Jestli jsme o hodinách zeměpisu dávali pozor, mělo by to mít na svědomí proudění vzduchu.

Například Česká republika se nachází v mírném podnebném pásu. Nemáme žádné moře a nesousedíme (bohužel) ani s oceánem, tím pádem jím není naše klima ovlivněno. Podle tohoto měřítka patří ČR do kontinentálního typu podnebí. 

A jak se “naše” kontinentálním podnebí projevuje? V zimě máme poměrně velkou zimu a v létě teplo, velký teplotní rozdíl. V létě se pevnina rychle prohřeje a v zimě vychladne. Tak jak jsme pozorovali i při našem pokusu 1) bez  působení tepla z lampy - zima a 2) při působení tepla z lampy - léto

Texty: Ája Procházková a p. uč. Javůrek.

Celou fotogalerii najdete zde.